5 mýtů o české vlajce

Českou státní vlajku pozná téměř každý. Stožár na vlajku ji nese u každého tuzemského úřadu. Přesto kolem ní koluje řada polopravd a zažitých omylů. Některé vznikly z neznalosti historie, jiné se tradují už celé generace. Jak to tedy bylo doopravdy?

Mýtus č. 1: Česká vlajka existuje už od středověku

Neexistuje. Současná vlajka je stará něco málo přes sto let.

Mnoho lidí se domnívá, že vlajka s modrým klínem provází české dějiny od dob Karla IV. Ve skutečnosti vznikla až po založení Československa.

Ve středověku se používaly především zemské prapory a znaky. České království reprezentoval především bílý dvouocasý lev na červeném poli. Později se z tohoto znaku odvodily české zemské barvy – bílá a červená.

Když vzniklo 28. října 1918 Československo, používala republika nejprve pouze jednoduchou bíločervenou vlajku. Teprve v roce 1920 byla doplněna o charakteristický modrý klín.

Verdikt: Současná česká vlajka je moderní státní symbol, nikoliv středověká památka.

Mýtus č. 2: Modrý klín představuje Moravu

To je jeden z nejrozšířenějších omylů.

Lidé často předpokládají, že bílá znamená Čechy, červená Moravu a modrá Slezsko, případně že modrý klín symbolizuje právě Moravu. Historické dokumenty ale říkají něco jiného.

Modrý klín byl do návrhu přidán především jako připomínka Slovenska, které bylo součástí nového společného státu. Modrá navíc patřila mezi tradiční panslovanské barvy vedle bílé a červené.

Hlavním důvodem jeho přidání však byla také snaha vytvořit originální vlajku, která se nebude plést s polskou.

Verdikt: Modrý klín nebyl navržen jako symbol Moravy, ale především Slovenska a společného československého státu.

Mýtus č. 3: Česká vlajka byla okopírována od jiné země

Právě naopak – vznikla proto, aby se odlišila.

Původní československá bíločervená vlajka byla téměř totožná s polskou. Na mezinárodních konferencích i na lodích docházelo k nepříjemným záměnám.

Proto byla v roce 1919 ustanovena odborná komise, která hledala nové řešení. Archivář a heraldik Jaroslav Kursa přišel s nápadem doplnit vlajku o modrý klín. Výsledkem byl zcela originální design, který se od ostatních evropských vlajek jasně odlišoval.

Dnes patří česká vlajka mezi nejlépe rozpoznatelné státní symboly na světě.

Verdikt: Nevznikla kopírováním, ale právě jako originální řešení existujícího problému.

Mýtus č. 4: Po rozpadu Československa měla vzniknout úplně nová česká vlajka

Podle původní dohody ano. Nakonec ale zůstala ta současná.

Při dělení Československa v roce 1992 se politici dohodli, že žádný z nástupnických států nebude používat společné federální symboly.

Jenže Česká republika se nakonec rozhodla jinak. Parlament schválil zachování dosavadní československé vlajky jako nové státní vlajky České republiky.

Slovensko zvolilo vlastní vlajku doplněnou státním znakem. Česká vlajka tak přežila rozdělení federace téměř beze změny.

Verdikt: Nová vlajka se sice plánovala, ale nikdy nevznikla.

Mýtus č. 5: Návrh vlajky vznikl během několika hodin

Ve skutečnosti šlo o dlouhý proces plný sporů.

Dnes se může zdát, že přidat modrý klín byla jednoduchá myšlenka. Jenže cesta k finální podobě trvala měsíce.

Komise posuzovala desítky návrhů. Některé obsahovaly více barevných pruhů, jiné různé tvary klínů nebo dokonce státní znaky. Diskutovalo se o proporcích, odstínech i praktickém používání vlajky.

Ani Jaroslav Kursa nepředložil konečnou podobu hned napoprvé. Modrý klín se postupně prodlužoval a upravoval, než vznikl design, který dnes považujeme za samozřejmost.

Dne 30. března 1920 byla nová vlajka definitivně schválena Národním shromážděním.

Verdikt: Současná vlajka je výsledkem pečlivé práce odborníků, nikoliv náhodného nápadu.

Zajímavost na závěr

Ačkoliv dnes mluvíme o české státní vlajce, její původ je ve skutečnosti československý. Symbol s modrým klínem vznikl pro společný stát Čechů a Slováků a teprve po roce 1993 se stal vlajkou samostatné České republiky.

Je to jedna z mála státních vlajek na světě, která přežila zánik státu, pro který byla původně vytvořena. I proto představuje nejen symbol České republiky, ale také připomínku společné československé historie. I proto ji vlajkové stožáry nesou napříč celým Českem.